NĚCO O MNĚ

21.10.2018

Jsem cinefil. Jo, je to venku. Léčba je zbytečná, poškození je trvalé a čím dál tím více návykovější. Stojí to peníze, čas a hromadu nervů. Společnost nikdy nepochopí, čím si takový člověk prochází. Sedět v temném sále a očekávat neočekávatelné. To je to kouzlo. A pak to začne, zdánlivě statické obrázky se rozpohybují a vykouzlí na mém obličeji dobře známý deviantský úsměv. Není to tak pokaždé, občas se onen pocit štěstí nedostaví, ale to je riziko této závislosti.

Nevystudoval jsem žádnou filmovou či filozofickou školu, což mi vůbec nevadí. Ale klid, maturitu mám. Jsem normálně pracující člověk, v práci jsem doslova od nevidím do nevidím, ale ve volném čase sedím v knihovně a ještě radši v nějakém útulném kinosále. Rád cestuji, poslední dobou nejradši po filmových festivalech. To je překvapení, co?! Bydlím v Karlových Varech. Někteří si mohou pokládat otázku, co mě k tomu vlastně vedlo a já jím rád odpovím. Festival čéče. Navíc je to krásný město.

Co se týče mé filmové chuti, tak ta je celkem rozmanitá. Můžu téměř cokoliv. Nezáleží mi na žánru, do kina chodím téměř na vše. Jediné co opravdu nemůžu je současný český mainstream. Z toho se mi zvedá kufr. Ale proti chuti... Kdybych měl svůj filmový vkus definovat alespoň třemi žánry, tak jimi stoprocentně budou mixy typu krimi-thriller, sci-fi a horory. Co opravdu nesnesu, jsou parodie (krom Žhavých výstřelů a Bláznivých střel) a povídkové filmy. To fakt ne!